Anaxandridas II.
| Anaxandridas II. | |
|---|---|
| Narození | Desetiletí do 560 př. n. l. Sparta |
| Úmrtí | 520 př. n. l. |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | náboženství ve starověkém Řecku |
| Děti | Kleombrotus Leónidás I. Kleomenés I. Dorieus[1] |
| Rodiče | král León |
| Rod | Agiovci |
| Příbuzní | Pausaniás[2][3][4] a Nikomédés[2] (vnoučata) |
| Funkce | spartský král |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anaxandridas II. nebo Anaxandridás II. (starořecky Ἀναξανδρίδας) byl král Sparty z královského rodu Agiovců přibližně od roku 560 př. n. l. Do roku 520 př. n. l. Jeho spolukrály z královského rodu Eurypontovců byly Agasikles (vládl cca 575–550 př. n. l.) a Aristón (vládl cca 550–515 př. n. l.).
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Anaxandridas byl podle historika Herodota synem a nástupcem Leónta. Jeho manželství uzavřené s dcerou vlastního bratra bylo dlouho bezdětné a jelikož tím hrozilo vymření královského rodu Agiovců, efoři, vedení Cheilóntem krále přinutili, aby od ní odešel a pojal za ženu jinou. Druhé manželství záhy vyústilo v narození syna Kleomena. Anaxandridas se však navrátil ke své první ženě, s níž následně zplodil ještě tři syny: Dóriea, Kleombrota a Leónida.
Válka s Tegeou
[editovat | editovat zdroj]Válku s Tegeou neúspěšně vedli už jeho otec León a dědeček Eurykratides. Anaxandridovi se po dlouhých bojích přibližně v roce 554 př. n. l. Tegeu podařilo dobýt. Tegea si z rozhodnutí Sparty zachovala jistou nezávislost ve vnitrostátních záležitostech, ale stala se jejím závislým spojencem. Pro Spartu to byl přelomový milník a stala se tak nejmocnějším státem na Peloponésu.
Založení Peloponéského spolku
[editovat | editovat zdroj]Kolem roku 550 př. n. l. se pod vedením Sparty peloponéské státy s výjimkou Argu a Achaie, proti nimž byla iniciativa primárně mířena, sdružili do ústředně řízeného vojenského svazu, později známého jako Peloponéského spolku. Tento vojenský spolek v průběhu let sehrál důležitou roli při dosažení Spartské hegemonie v Řeckem světě.
Vítězství nad Argem
[editovat | editovat zdroj]Pozici hegemona si na Peloponésu Sparta upevnila vítězstvím, kterého dosáhli Sparťané pod vedením Anaxandrida a jeho spolukrále Aristóna v roce 546 př. n. l. Nebylo to však vítězství konečné. Argos i nadále figuroval jako největší protivník Sparty na poloostrově.
Nástupnictví
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Anaxadrida, který vládl dlouhých čtyřicet let se z rozhodnutí Eforie a Gerúsia stal následníkem kolem roku 520 př. n. l. Syn jeho druhé manželky Kleomenes. O nástupnictví Kleomena rozhodli na základě Lykurgových zákonů, podle kterých se dědicem stává nejstarší syn krále.
Poznámka
[editovat | editovat zdroj]V seznamech králů se Anaxandridas uvádí jako druhý, protože v seznamu králů z rodu Eurypontovců je uveden u některých antických historiků také Anaxandridas, který vládl přibližně sto let před ním. V seznamu králů Eurypontovců z těchto let vládne zmatek a někteří historici zpochybňují existenci Anaxandrida I., ale z hlediska existence tohoto jména v seznamech jeho existence není nemožná.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anaxandridas II. na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Pausanias (geograf), Periégésis TES Hellados
- Herodotos, Historia